pejsci

Charakteristika a Původ Jokšíra

Charakteristika: povaha: temperamentní, k cizím většinou nedůvěřivý či odtažitý, zvědavý, bystrý, má rád pohyb, většinou kurážný, odvážný, ostražitý, samostatný, tvrdohlavý, nezřídka rádi štěkají.

Původ: Jorkšírský teriér pochází původem z Velké Británie. V r. 1886 bylo oficiálně zaneseno do anglické knihy "Kennel Club" několik exemplářů pod společným názvem "Broken Haired Scotch or Yorkshire terrier".
O deset let později byl založen první "Yorkshire terrier - Club. Mezi první předchůdce yorkiho je považován waterside terrier, který v severním Skotsku sloužil k lovu myší a krys. Koncem 18. století nastala na severu hospodářská krize a obyvatelé se stěhovali za prací. Mnoho vzalo své psy sebou.
Po dlouhém cílevědomém páření vznikla nová rasa, která dostala název dle svého původu "hrabství Yorkshire" - yorkshirský terrier.
Jako nejznámější jorkšírský teriér, zároveň nazýván jako "otec jorkšírských teriérů", narozen 1865 byl "Huddersfield Ben". Bohužel Ben po šesti letech nešťastnou náhodou zahynul, ale ve svém krátkém životě získal na výstavách a soutěžích přes 70 cen. Ben se však od dnešních jedinců lišil v celkovém vzhledu i váhou (5,5 kg).
V letech 1890 byli již první jedinci prodáni do Ameriky, bohužel vez velkých úspěchů. Z první poloviny našeho století se nachází velice málo informací o vývoji této rasy. Teprve v letech 1950 - 1960 nastal obrovský zlom.
K nejúspěšnějším chovatelům této doby patřili Mrs. Foster a Mrs. Donaloso.
V letech 1950 - 1960 bylo evidováno přibližně 200 exemplářů. V dnešní době je zaneseno v knize chovatelů přibližně dvanáctinásobek. Tím se jorkšírský teriiér stal favoritem v chovu teriérů.

O Jokšírovi

ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie

Velikost: tělesná hmotnost je 3,1 kg.


Zbarvení: temně ocelově modré (ne stříbřitě modré), táhnoucí se od vrcholu hlavy ke kořeni ocasu, nikdy s příměsí plavých, bronzově zbarvených nebo tmavých chlupů. Srst na hrudi je sytě, jasně tříslová. Všechny tříslově zbarvené chlupy jsou u kořene sytější než ve střední délce a světlají k vrcholu.

Vzhled: hlava: spíše malá a plochá, ne příliš okrouhlé lebky, ne příliš dlouhá v čenichové partii; nos je černý.

Oči: středně velké, tmavé a jiskrné, inteligentního výrazu. Posazené jsou tak, že hledí vpřed, nejsou vystouplé; okraje očních víček jsou tmavé.

Uši: malé, tvaru písmene V, nesené vzpřímeně, nasazené ne příliš po stranách, kryté jsou krátkou srstí, velmi sytého odstínu pálené.

Zuby: v čelistech kolmo nasazené, pravidelného, nůžkového skusu.

Krk: dobře utvářený.

Tělo: kompaktní s přiměřeně klenutými žebry, silnými bedry. Hřbet je rovný.

Končetiny: hrudní končetiny jsou pevné, dobře kryté sytě zlatavou srstí, která je tmavší u kořenů než na koncích; toto zbarvení nezasahuje nad lokty. Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu zcela rovné, hlezna nevybočená ani nevbočená. Stejně osrstěné a zbarvené jako přední, přičemž toto zbarvení nevystupuje nad hlezna.

Ocas: je úplně osrstěný, barva srsti je modrá a sytější než na zbytku těla, a to zvláště na samém konci. nesený je lehce nad úrovní hřbetu.

Srst: na těle je přiměřeně dlouhá, zcela rovná, nezvlněná, lesklá, jemná, hedvábná, nikoli jako vlna. Na hlavě je dlouhá, bohatá, sytě zlatá, tmavší na stranách hlavy, kolem uší a na čenichové partii, kde je zvlášť dlouhá. Tříslová barva na hlavě nezasahuje až na krk, ani zde neobsahuje žádné tmavé nebo černé chlupy.

Originální název plemene : Golden retriever

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Aportování zvěře

Využití dnes : Společník, záchranářský a vodicí pes, canisterapie

Průměrná délka života : 13 - 15 let

Hmotnost : 27 - 37 kg

Výška : Pes: 56 - 61 cm Fena: 51 - 56 cm

Historie
O prapůvodu plemene koluje mnoho historek, ale jisté je, že původ všech plemen retrívra leží v Newfoundlandu. Tamní psi byli vydatní pomocníci místním rybářům při lovu, kdy jim neúnavně pomáhali tahat lana lodí nebo vypadlé ryby ze sítí, a to i při velmi nepříznivém počasí. Proto britští námořníci přivezli několik těchto psů do Anglie. Čistokrevný chov tohoto plemene začíná v druhé polovině 19. století, kdy lord z Tweedmounthu zkřížil žlutosrstého wavy coated retrívra s fenou dnes již neexistujícího tweed water španěla. V následujících 20-ti letech byli tito psi kříženi nejen s dalšími Wavy-coated-retrievery a Tweed-water-španěly, ale také s irskými setry bladhoundy. Postupně se z těchto spojení vyvíjel pes s velmi líbivým vzezřením a specifickými vlastnostmi pro náročnou "práci po výstřelu". Jako plemeno byl zlatý retrívr uznán v roce 1913.

Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled
Zlatý retrívr je velký, statný pes symetrické postavy, vyrovnaného pohybu a laskavého výrazu. Hlava je vyvážená, s širokou lebkou, širokým a hlubokým čenichem a černým nosem. Oči mají tmavohnědou barvu, a víčka jsou taktéž tmavá. Uši jsou zavěšené asi v rovině očí a mají střední velikost. Vyvážené tělo s širokým hrudníkem má pevný a rovný hřbet. Ocas je nasazen i nesen v linii hřbetu a dosahuje až k hleznu.

Srst a barva srsti
Srst je hladká nebo mírně zvlněná s nepromokavou podsadou. Zbarvení srsti je v různých odstínech zlaté nebo krémové, nepřípustné je červené nebo mahagonové zbarvení srsti. Bílá barva je přípustná pouze v malé míře na hrudi. S přibývajícím věkem psa se může srst stávat světlejší.

Povaha
Tento pes je dobře znám svou klidnou, uvolněnou, avšak odpovědnou povahou. Jeho inteligence je značná, je to poslušný a dobře ovladatelný pes, ideální do rodiny.

Společenská charakteristika
Tento pes je svému pánovi hluboce oddán, velmi miluje i ostatní členy rodiny, a je na člověka silně fixován. Nezájmem o něj velmi trpí, pokud zůstává celý den sám, může dojít k poruchám chování. K cizím lidem se zlatý retrívr chová příjemně, pokud je správně vychován, nikdy nebývá agresivní. Při setkání s jinými psy je přátelský a nevyvolává rvačky. Problémy nejsou ani ve vztahu k ostatním domácím mazlíčkům.

Vztah k dětem
Pro svou absolutně neagresivní a mimořádně přátelskou povahu je zlatý retrívr považován za jedno z nejvhodnějších plemen k dětem.

Výchova
Jelikož je toto plemeno velice učenlivé, jeho výchova není příliš složitá. Velice rychle a snadno zvládá výcvik poslušnosti. Pro jeho velice citlivou povahu by nemělo být používáno při výcviku žádné násilí či jiná nevhodná metoda! Výcvik však musí být prováděn s důsledností, jako u jiných plemen psů.

Držení
Ustájení v kotci je pro zlatého retrívra krajně nevhodné, protože jeho citlivá povaha trpí nedostatkem kontaktu s rodinou a poruchy povahy jsou v tomto případě nevyhnutelné. Pes by měl bydlet s vámi v domě, kde by měl mít k dispozici vlastní, dostatečně velký pelíšek. Ten by měl být v bytě umístěn tak, aby v něm pes mohl nerušeně odpočívat, ale zároveň sledovat veškeré dění v rodině.

Pracovní využití
Tato rasa našla mnohostranné pracovní využití jako záchranářští, lovečtí, slepečtí, asistenční psi pomáhající invalidním lidem a v poslední době se začali také uplatňovat jako hledači výbušnin a drog.

Pohyb
Dlouhé pocházky jsou nezbytné pro psa této rasy, neboť to mají zakódované už od dob jejich vzniku, kdy byli vyšlechtěni pro práci přinašeče. Obzvlášť milují, pokud jim při tom házíte předměty či si s ním zahrajete na schovávanou.

Péče
I o srst zlatého retrívra je třeba pečovat, a nejlépe, když začnete správnou výživou už od té chvíle, kdy si přinesete štěně domů, neboť ta se vždy odrazí na jeho vzhledu. Dále pak zvykejte štěně už odmala na kartáčování a koupání. Kartáč by měl mít kovové hroty zakončené kuličkami. Ke koupání byste měli používat jen speciální přípravky pro psy.

Využití ke hlídání
Z tohoto psa můžete vychovat i hlídače zahrady či domu, ale pes obranář z něho nebude nikdy, protože mu schází kousavost.

Vhodné sporty
Přespolní běh, agility, aportování

Nejčastější onemocnění
Alergické reakce kůže; oční problémy

Zvláštnosti plemene
Jelikož popularita tohoto plemene v poslední době značně stoupla, a dochází k nepromyšlenému křížení, mohou se vyskytovat nejen dědičné choroby, ale i poruchy v chování - kousavost, nedůtklivost, bázlivost nebo agresivita.

Příprava na výstavu
Nejen, že je potřeba naučit psa stát ve výstavním postoji, ale i úprava srsti by se měla stát součástí přípravy. Střih by se měl provést přibližně 2 týdny před výstavou, aby se srst scelila. V tuto dobu by se měl pes i okoupat, aby se srst stačila dostat do její přirozené podoby. Střih může pomoci optickému potlačení některých nedostatků, jako je výška, celkový rámec psa, úhlení končetin, ocas atd. Pokud si na toto sami netroufáte, svěřte své zvíře do rukou odborníků v salonech, a ti jistě toto vyřeší za vás.

Výživa štěněte
Malí pejsci velice rychle rostou, a proto jejich nároky na kvalitní stravu jsou značné. Pokud štěně nedostane kvalitní krmivo, hrozí mu nejrůznější zdravotní komplikace.

Výživa dospělého psa
Pokud je váš pes pracovně vytížený, potřebuje krmivo se zvýšenou energetickou dávkou, aby byl stále v kondici a zdravý. Domácím mazlíkům však stačí strava energeticky lehčí, jinak by mohli mít sklon k obezitě.

Výživa starého psa
V pokročilém věku by měl pes přejít na speciální stravu pro seniory, obohacenou o minerály a vitamíny.

Dovětek pro budoucí majitele
Zvolíte-li si zlatého retrívra jako psa, se kterým chcete trávit svůj volný čas, pak jistě oceníte jeho milou, citlivou povahu a ochotu učit se novým věcem spolu s radostí z pohybu, kterou mu ovšem musíte dopřávat v pravidelných procházkách. Pokud jste velmi zaměstnaný člověk se sklonem k tvrdému drilu, prosím, nekupujte si toto plemeno, pes bude nešťastný a bude trpět vaší nepřítomností.